|
|
Urbanisticko architektonické řešení nábřeží řeky Svitavy v Brně
Rohrerová, Aneta ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Hlavním cílem návrhu, zpracovaného v diplomové práce je úpravy nábřeží v řešeném území v Husovicích a změna účelu současného areálu bývalé Mosilany. Ostrov vymezený z východu řekou Svitavou a ze západu Mlýnským náhonem má mimo funkci bydlení nabídnout i možnost rekreace a to jak ve veřejném prostoru městského, tak i přírodního charakteru. Bývalý areál Mosilany má sloužit jako nové komerční centrum s několika menšími náměstími, obchody, restaurací, kavárnou, informačním centrem, trafikou, ateliéry, dílnami, výstavními prostory, galeriemi a výhledy na významný husovický krajinotvorný prvek – Svitavu. Důraz je kladen jak na návrh cyklo a pěší trasy na pravém břehu řeky Svitavy, ale i na dopravní uspořádání ulice Valchařská.
|
|
|
DŮM NA ÚPATÍ - MĚSTSKÝ DŮM V HISTORICKÉM CENTRU BRNA
Veselá, Marie ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Potenciál místa tkví nejen v jeho lokaci, nýbrž i dominantní pozici, kterou vůči svému okolí zastává. Nezastavěná parcela představuje jakýsi „uzel“, či „ostrov“ …rozvolnění přísně liniového charakteru Pekařské. Je místem, v němž se setkávají tři různorodé proudy - klasicistně vážná část přibíhající z Mendlova náměstí, dramaticky rozhádaný horní úsek, ústící do prostoru od Husovy třídy a nevýrazná Anenská, která, jakoby tam „prostě zabloudila“. Všechny „tři“ ulice jsou však s parcelou úzce spjaty a proměna místa jednoznačně znamená i jejich proměnu. Výrazným rysem pozemku je jeho vizuální exponovanost při pohledu od Mendlova náměstí, kdy parcela vytváří „obraz“ k němuž se pěšák přibližuje. Tento obraz by měl být zajímavý, proměňující se, aby upoutal pozornost člověka déle než jen na jednu dvě vteřiny. Obraz by měl v neposlední řadě také sdělovat - co se na daném místě odehrává, jaké jsou vazby jednotlivých objektů… je orientačním bodem a měl by toho ve vztahu k pěšáku využívat. Také by neměl být přitažlivý jen z dálky - když se člověk přiblíží do jeho těsné blízkosti, měl by být překvapen objevením něčeho nového, co z dálky nebylo patrné, měl by být zaujat detailem, či myšlenkou, kterou lze vyčíst až při blízkém kontaktu.
|
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Pešková, Lucie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konverzí areálu bývalého textilního závodu Mosilana v Brně-Obřanech. Cílem bylo navrhnout nové textilní muzeum v rámci dominanty areálu, někdejší přádelny, a oživit celou přilehlou lokalitu, aby se znovu otevřela lidem - jak místním, tak turistům. Vyjímečnost místa spočívá industriální atmosféře a jedinečnosti ostrova, na kterém se celý areál rozprostírá. Podrobnou analýzou okolí, potřeb a možností městské části jsem dospěla k celkovému programu a náplni areálu, zkoumáním typologie úspěšných textilních muzejí v zahraničí vznikla náplň muzea textilu. Návrh navrací život krásnému ostrovnímu areálu, v kontrastu s industriální minulostí je místo široce ozeleněno a upraveno do volnočasové parkové podoby. Kromě textilního muzea se zde nachází společenský sál, energetická expozice s původní Kaplanovou turbínou, cyklopoint a bistro.
|
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Střeštíková, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na návrh revitalizace zchátralého areálu bývalé textilní továrny v Brně Obřanech. Areál se nachází v městské okrajové části, kde je situována hranice mezi územními čtvrtěmi Maloměřice a Obřany. Poloha areálu vytváří jedinečný strategický potenciál ve vytvoření užšího vztahu mezi centrální částí města a jeho periferií, který umožňuje penetraci městských aktivit do vzdálenějšího území. Cílem návrhu bylo podpoření vztahu ostrova a vodního elementu - řeky, který přináší jedinečnou kompozici pro tvorbu nového ústředního bodu městské části, jež v současnosti Obřany postrádají. Ústředním bodem projektu se stala podpora lokálního potenciálu rozšířením nabídky městských aktivit a rekreačních možností, včetně neopomenutelné úcty k průmyslovému dědictví, kterým se může Brno pyšnit. Při práci s návrhem na revitalizaci ostrova bylo třeba přistoupit k radikálnějšímu zásahu v podobě vyčištění ostrova od nevhodných, konstrukčně, staticky či architektonicky nevyhovujících budov a opětovně tak docílit zpřístupnění areálu široké veřejnosti. Stěžejním prvkem celého návrhu se proto stala budova bývalé přádelny, která je svou současnou polohou, vzhledem a památkovými kvalitami předurčena pro umístění hlavní a dominantní funkce, jež byla po předešlých analýzách a průzkumech přisouzena muzeu textilu. Jako protipól této výrazné objemové struktury byla navržena rozsáhlá volná a zatravněná plocha parku, která byla vyčištěna od bývalých nevyhovujících objektů. Zachované objekty bývalé textilní továrny byly naopak individuálně revitalizovány a navrženy s novými vhodnými funkcemi.
|
|
|
Vliv vulkanického popela na leteckou dopravu
Soukop, Robin ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce komplexně zpracovává problematiku vulkanického popela a jeho vlivu na letectví včetně samotné vulkanické aktivity (podmínek pro její existenci, pro existenci erupcí a jejich základních produktů). Mimo to se práce věnuje následkům, které má vulkanický popel na letadla a letiště, možnostem jeho detekce či sledování a mechanismu jeho šíření ve vzdušném prostoru. Zvláštní důraz je pak kladen na letecké incidenty s ním související a na ohrožení, které představuje pro vzdušný prostor České republiky.
|
|
|
Architektura extrému
Malásek, Petr ; Albert, Novák (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Island je z pohledu cestovatelů rájem na zemi, ale z pohledu obyvatelnosti už tomu tak není. Do hry přichází množství faktorů, jako je těžká dostupnost stavebních materiálů, malá hustota obydlení nebo nevyvážená délka dne a noci v průběhu měsíců, což má nemalé důsledky i na psychický stav obyvatel. Projekt si bere pod drobnohled právě poslední zmíněný problém. V návrhu malé jednoduché rodinné farmy se snaží objevit principy, jak s nedostatkem nebo přemírou světla bojovat a zároveň řešit otázky současné teorie architektury a zhmotňovat problém části a celku.
|
|
|
Rozvoj území ostrova Štvanice v Praze
Skoumal, Jan ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Práce, jejíž zadání vychází z architektonicko-urbanistické soutěže zadané hl. m. Praha, předkládá návrh nové definice ostrova Štvanice v Praze. Práce řeší problematiku začlenění do městské struktury, napojení na dopravní tahy, funkční využití ostrova volbou vhodných programů s městskými funkcemi. Hlavním motivem řešení jsou návrhy objektů a nové prostorové uspořádání veřejných prostorů ostrova, využití potenciálu Vltavy, nábřeží a jejich kultivace.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Hlavová, Michala ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
CO S TÍM? REKONVERZE PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU V BRNĚ – OBŘANECH NA AREÁL ŠKOLY ARCHITEKTURY URBANISMUS: OSTROV svébytnost, vymezenost, jedinečnost ve struktuře místa průmyslový areál uprostřed drobnější zástavby bydlení krystalizační bod ARCHITEKTURA: historický odkaz industriální architektury té doby železobetonové monolitické skelety, žebrové stropy, unikátnost prostorů PŘÍRODA: řeka Svitava a rameno náhonu, rozcházejí se a zase scházejí západní cíp ostrova – přirozený růst zeleně východní cíp jako louka – veřejný pobytový trávník s řadou stromů, které podporují pohledovou osu z mostu na jez a viadukt nad řekou POHLEDOVÉ OSY: využití a podpora (viz paré A3 Esej o místě, Situace pohledové osy) navádějí na ostrov návštěvníky školy i veřejnost, rekreanty z cyklostezky… KONCEPT: ostrov jako přirozeně vymezený areál školy architektury, zároveň veřejně přístupný prostor východní cíp ostrova jako místo setkání – studentů, obyvatelů Obřan, rekreantů místo setrvání – pobytový trávník využití hmot stávajících domů a pohledových os k utváření venkovního prostoru očištění stávajících domů od nánosů doby nedávné využití volnosti prostorů železobetonových monolitů
|
|
|
Návrh mrakodrapu pro EVOLO Skyscraper Competition 2011
Smékal, Jan ; Rosa, Martin (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Projekt na rozšíření monackého pobřeží sestává z přístavby několika obytných resortů, vlnolamu, komerčních ploch a přístavu ke stávajícímu pobřeží. Největší a nejkomplexnější je Skyscraper resort na uměle vytvořeném poloplovoucím ostrově uprostřed laguny vytvořené mezi pobřežím a plovoucím vlnolamem. Jeho hlavní funkcí je bydlení – to je situováno do několika pater prstence, do bílých ramen vybíhajících z mrakodrapu a do mrakodrapu samotného. V něm se také nachází hotel pro 500 hostů, dále návštěvnické centrum, vyhlídková platforma, technické zázemí, wellness a fit centrum. Resort je přístupný z dvou hlavních příjezdových komunikací – jedné vedoucí z přístavu a drhé z kruhového objezdu u hotelu Fairmont. Doprava se před mrakodrapem rozvádí buď přímo před recepci hotelu, do podzemních garáží pro návštěvníky, do garáží pro obyvatele a do jednotlivých zásobovacích zón. Dalšími funkcemi jsou obchod – komerční plochy situované po perimetru ostrova přístupné z promenád v 1np a 2np. Stejně tak jsou další komerční plochy situované dovnitř ostrova, kde se také nachází veřejné wellness a restaurant zóny a především kulturní multifunkční centrum. To v sobě spojuje funkci kinosálu, otevřeného amfiteátru, divadelního sálu, galerie a je zde také umístěna umělecká škola. Z 1np je také možné vstoupit do návštěvnického centra, především pak do 4 rychlovýtahů vyvážejících návštěvníky do nejvyšších pater mrakodrapu na vyhlídkové plošiny. Pro obyvatele nabízí resort plavecký bazén o „nekonečné“ délce, kapli, relaxační bazény, 2 parky a všechny ostatní funkce, které jsou přístupné i návštěvníkům. Konstrukčně je celý ostrov díky environmentální politice monackého prince koncipovány jako poloplovoucí – je částečně podepírán megapiloty a kesony a částečně plave. O energetickou nenáročnost se starají odsolovací zařízení, kterými je z mořské vody získávána pitná voda, čistička odpadních vod, solární elektrárna a energetické piloty.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
České země byly od 18. století vyspělou průmyslovou části rakouské monarchie a Brno se stalo textilním průmyslovým městem. V polovině 19. století na volné ploše ostrova v Obřanech vzniká přádelna, kterou o 70 let později nahradil objekt, který je nyní předmětem diplomové práce. Během doby zde vznikly další objekty, sklady a kanceláře, které vytvářejí atmosféru průmyslového městečka. Přádelna s výrazně dominantní asymetrickou polohou u dnešního mostu přes řeku Svitavu se tak stává těžištěm činnosti na ostrově. Svým neoklasicistním dekorem, velkými členěnými okny připomíná spíše styl francouzských vodních zámků než průmyslovou halu. Symetricky objekt je narušen umístěním vodárenské věže u jihovýchodního nároží. Vnitřní struktura jasně vypovídá o původní funkční náplni, tedy o etážovém umístěním přacích strojů. Z ní je taky čitelná tektonika objektu, kdy nejvyšší podlaží je tvořeno rastrem štíhlých sloupů, zatímco v přízemí se jedná již o pilíře nesoucí tíhu všech podlaží. To právě podporuje mou volbu vytvořit ze čtvrtého podlaží volný ničím nedělený prostor s dvěma světlíky, čímž se i do hloubky přádelny dostane denní světlo. Dominanci přádelny nad ostrovem vyvažuje platan, který ještě více podporuje domněnku šlechtického sídla, neboť právě tyto stromy můžeme nalézt v mnoha zámeckých parcích. Právě tyto dva symboly živé a neživé přírody se stávají nosnými pilíři mého konceptu – dům a strom. V dnešní době, kdy ostrov neplní již funkci průmyslového areálu, tedy uzavřenou jednotku, by se měl stát opět přístupným široké veřejnosti. Do počátku 19. století zde byly volné zelené plochy. V mém návrhu ostrov čistím do podoby, kdy bude podřízen pouze výrazné hmotě přádelny a starému stromu. Ostrov tak nabídne chybějící zatravněnou plochu kontrastní k zalesněným okolním kopcům.
|
host ::
RSS.